Poklad zlatých a stríbrných mincí ze 14.–16. století byl objeven 18. kvetna 1989 v prízemí opatského domu benediktinského kláštera Sant Pere de Rodes v Katalánsku. Mohutne opevnený konvent, založený nejpozdeji v 9. století a prímo zodpovedný papeži, disponoval velkým majetkem, což vyvolávalo casté neshody s okolní šlechtou. Pod dlažebním kamenem u severní zdi byla nalezena malá keramická nádoba, která obsahovala celkem 658 mincí, z toho 348 bylo mincí zlatých a 310 stríbrných1.
Mince byly uvnitr nádoby peclive serazeny do nekolika válecku, a to tak, že stríbrné ražby zaplnily dno nádoby a zlaté byly vyskládány v horní cásti po obvodu. Vzhledem k pestré skladbe pokladu se usuzuje, že k jeho shromáždení došlo na ruzných místech a až poslední majitel mohl mince spojit do jednoho celku.
Středoevropské dukáty v nálezu z Katalánska…
